Blog

 

O letošní prázdniny jsem strávila i několik dní s mými vnuky, a protože bylo potřeba je zabavit, tak jsme navštívili krom jiného i dvě muzea venkova. Jedno bylo Hamousův statek ve Zbečně a druhé muzeum motorek v Pavlíkově, kde mají i sbírku nářadí a nástrojů z doby, kdy je ještě používaly moje babičky a dědeček. Po pravdě zabavená jsem byl...

Myšlení lidí se zase přestalo nosit. Nebo lépe, myšlení lidí se přestalo líbit, Facebooku, elitám, politikům, novinářům a dalším a dalším. Lidi moc myslí, a to je špatně. Nebo je to nebezpečné jako za Husa, jako za komunisty, jako za demokracie? Opravdu, vážně?

Na jaře jsem předpovídala, že příchod viru s sebou přinese krizi, a nejen krizi politickou, ekonomickou, ale i krizi ve vztazích a krizi v životě obecně. Domnívala jsem se, že přinese i mnoho dobrého jak pro přírodu, tak pro lidi. Vždy totiž jen záleží na úhlu pohledu. Dnes však mám pocit, že přinesl víc špatného než dobrého. Možná je to...

Koukala jsem se na film, kde hluchá dívka vysvětlovala, že nemá telefon, protože je hluchá, napadlo mě, proč nepíše zprávy, esemesky.. ? Je to zvláštní, že dnes už ani neumím uvažovat o tom, že by telefon neuměl psát zprávy, a přitom to není tak dávno, co telefon byl jen k volání, k hlasovému volání. Koho napadlo vybavit telefon písmenkovými...

Motýl a květ

03.08.2020

Znám pár lidí, kteří se bojí motýlů anebo je nemají rádi, ale většinu lidí motýl svou krásou a křehkostí udivuje. Stejně tak mě. Mám plný mobil fotek motýlů. Vydržím stát tiše a čekat na správnou chvíli, abych motýla zachytila v jeho kráse. Našlapuji na špičky a blížím se jako kočka ke květu, kde sedí, aby neuletěl a já ho mohla...

Tak si tak sedím u kamen a koukám oknem na déšť, co se valí z nebe a co se pod jeho tíhou ohýbají větve. A tak jak tu sedím, přemýšlím, o čem chudáci novináři budou psát, když jim ta spousta vody vzala jejich oblíbené téma; sucho.

Zájem

02.05.2020

Za celých pět a padesát let své existence jsem muže nepochopila, a obávám se, že ani nikdy nepochopím. Nevím, jak myslí a jak fungují. Ale za pět a padesát let své existence vím, jak fungujeme my, my ženy. Co my ženy potřebujeme od mužů, co potřebujeme od vztahu, a co chceme od vztahu, od manželství, od partnerství.

Navečer, sotva se slunce přehoupne přes vrchol kopce, do vzduchu vstoupí vlhkost, údolím se nese medová vůně kvetoucích trnek. Ta vůně je tak omamná a hladí a vábí, jen nejde sdílet, nahrát, přenést, ta se musí prožít. Jenže trnky kvetou tak krátce a tenhle zázrak opojné vůně je jen na okamžik. Kolik takových okamžiků za rok přijde? A kolik...

Nějak tomu všemu přestávám rozumět. Dříve jsem si myslela, že slovo pandemie znamená, že se v populaci objeví virus, který lidi klátí jak zralé hrušky jednoho po druhém. Pandemie pro mě byl znak situace, kdy vir nebo nemoc chytne minimálně každý druhý a minimálně každý třetí umře. A teď přišel virus, který se šíří zatím "nekontrolovatelně", tedy...

Včera jsem chtěla někomu napsat do zprávy "potkáme se v lepších časech", ale pak jsem si to rozmyslela. Co jsou to lepší časy? Proč by měly být ty budoucí časy lepší, než jsou tyto? Vždyť pro mě nebo pro něho nemusejí vůbec přijít, tak jak mohou být lepší? Proč by neměly být tyto časy ty nejlepší, které kdy byly? Co to vlastně je, ty lepší časy?...